Italská story, Tomac1.net

Italská story

Spoustu lidí se mě ptalo a ještě ptá jaké to bylo v Itálii. Konkrétně v italském týmu Mercedes-Benz Selle Italia, za který jsem v roce 2004
společně s Honzou Novákem, Tomášem Trunschkou a Zdeňkem Štybarem závodil.
I když toto naše "české" působění v tomto týmu netrvalo nikterak dlouho, s odstupem času mohu říct, že to bylo to nejlepší co mě kdy mohlo potkat.
Tehdy mi to nepřišlo, ale svým způsobem jsem si Itálii velmi oblíbil. Ze začátku mně a klukům trochu vadila mentalita "taliánů" a hlavně to jací jsou flegmatici.
Nakonec jsme si ale zvykli. Ze všech nejdřív si asi zvyknul Trunda (T. Trcunschka), který byl a možná ještě je větší flegmatik než Italové:-)
"Sorry Trundo, kdyby se ti něco nelíbilo tak mi to napiš:-)"

Toskánská krajina v údolí našeho městečka Castelnuovo di Garfagnana byla neuvěřitleně pěkná. Majestátní hory lemující naše okolí nás ohromovaly.
Z pohledu tréninkového to však byla muka. Každý den, kopce, kopce, kopce. Vždyť do Castelnuova je to z Maranella cca 50km nepříjemného serpentinového stoupání a cca 25km hodně krásného sjezdu.
Tenhle celý kopec jsem si dal jen jednou, a stačilo mi to.
Protože pod kopcem jsem měl úpal a nahoře na Passo Radici omrzliny, ještě teď vím jak mi nebylo do smíchu. Paťak si to pamatuje taky. Jeli jsme spolu, ještě tak cca 10km pod vrcholem, než se jeden z nás rozbrečel a sesypal:-)

Jen jeden směr nám dával příležitost k volnějšímu tréninku, pokud jsem zrovna nejeli
za šéfem na motorce. Směr na město Lucca podel vody byl docela příjemný. Po mírném klesání, dlouhém cca 50km už byly roviny. Nechalo se jet podél moře, nebo třeba směrem na Pisu, atd...
Nazpátek už to bylo horší.

Vedení týmu, šéfík PierLuigi Turri, si s ničím nikdy moc hlavu nelámal. Tento bývalý závodník v rallye a otec asi třech dětí
nás vždy dokázal překvapit. Odjezdy na závody jsme se dozvídaly večer před odjezdem, tj. o půlnoci, když odjezd byl v pět ráno.
Chaoticky sbalení s nepřipravenýmy koly jsme ráno stejně vstali a šly si zase lehnout. Turri nám ohlásil, že na Montecatini napadl metr sněhu a tudíž je závod zrušen! Holt úděl Toskánských hor. Jarní náhlé změny počasí jsou na denním pořádku.

Spíše vyjímečně se některý den nic nedělo.
Když už jsem vyrazili na závody, nedej Bože, abychom jeli s prázdnými žalůdky. "Snídaně? Jo aha tak, jo." Pravil Turri.
O dvě hodiny později do nás šoupl kafe, croisant a jelo se dál? Oběd? No dobře zastavíme. Zastavili jsme až po celodení cestě u trati závodu.
Celý den bez jídla, moje smrt! Ale večer... Jo večer, to byly hody. Dodnes nechápu jak to můžou vzládat. Oni fakt jenom večeří:-)

Přesto všechno jsem Turrimu velmi vděčný za tu možnost být tam a zakusit atmosféru toskány i s tamní cyklistikou.
Za celou dobu našeho pobytu o nás bylo velmi dobře postaráno.
Děkuji Turimu za všechno co pro nás udělal. Děkuji Massimovi, tamnímu mechanikovi za to, jak mi spravil ulomenou hydraulickou brzdu, na mém horském Daccordi, pouhým omotáním gumičky. Na to asi do srmti nezapomenu:-)
Ještě děkuji Dinielovi, závodník, který mě naučil říkát Non so, "NEVÍM". Ze všeho nejvíc si cením Mirka, závodníka, který i přesto, že toho měl dost na práci, se velmi snažil pomoct i nám.

S Itálií ještě nekončím. Už se těším až sem dám Drama při tréninku do San Pellegrina s Trundou. MTB, 3m sněhu a výlet do 1700 m.n.m.

5.11.2006

Galerie ke článku:

zpět

Složka: fotogalerie/mercedes-benz

navrat_passo_radici
Březen 2004, Návrat po závodě v Maranellu. Závod jen 80km. Domů 75km přes Passo delle Radici (1500 m.n.m.) z toho je 50 do kopce.
Když jsme s Honzou Novákem po závodě vyráželi domu, bylo vedro. Počasí se ale tak rapidně změnilo, že už na 40km stoupání si Honza bral pláštěnku. Ještě 10km před vrcholem, kde byl metr sněhu. Trhli jsme se a každý přijel sám. 25km sjezd v kraťasech a pláštěnce při cca 5 °C.
Dole už naštěstí sníh nebyl a bylo tepleji.

passo-radici-20km
Pokud na jaře pojedete do Castelnuovo di Garfagnana, tohle Vás učitě čeká. Začíná to na 10 serpentíně a končí možná někde na dvousté.
Sníh postupně přibývá...

passo-radici-45km
...a přibývá...

passo-radici-vrchol
Passo delle Radici. 1500 metrů n. mořem.
Teď už jen 25km sjezdu.

passo-radici-sjezd-10km
A takhle je na druhé prosluněné straně.

passo-radici-sjezd-20km
Toscána Vám umožní shlédnout čtyři roční období za jeden den.
Pokud pojedete na kole, tak si je i pěkně procítíte. A věřte mi, že to cítit je. Hodně dlouho.

to_trochu_prehnal
Paťák, to s tou věrností týmu troch přehnal.

toskana-turri_1
Cesta do Francie s Mercedesem Sprinterem.
Turri: "Teď to možná dá..., jedu."
Omluvte zhoršenou kvalitu snímků, trochu jsem byl nervózní, když si šéf myslel, že by ten kamion mohl předjet. Bývalý závodník rallye to asi viděl jinak něž já.

toskana-turri_5
Nakonec nás kamion, díky bohu nechal předjet.

trenink_1
Není divu, že jsme tak vysmátý. Je krásný den, panuje pohová nálada a dvoukilo je před námi. Co víc si přát.

trenink_3
Já a Paťák na švihu. Fotí nás trunda. Mírný 50km sjezd do nížin. Směr Lucca.

trenink_5
Zastávka na Monte del Tempo. Když už máme ten foťák, tak se vyplatí zastavit.

trunda-rally-garfagnana
Nejenže se v Itálii dost závodí na kolech. Velmi populární je i rallye do vrchu. Trunda a jeho flegmouštsví ho nechává klidným.

vecer-v-castelnuovu
romantika ve večerním Castelnuovu.

castelnuovo
Castelnuovo di Garfagnana. Údolí v celé své kráse. Ve skutečnosti je tahle fotka slabý odvar. Před tím pohořím se cítíte velice malinkatí.
Úplně nejhezčí je to, když jste na vrcholu a čeká na Vás těch 25km serpentinového sjezdu.
Tahle fotka byla udělána, tak v půlce, cca na 15km.

Další fotečky bez komentáře: